CZEN

JŠK Legal Flash

Neúměrného zkrácení se nelze dovolat u obchodů s akciemi

Nejvyšší soud v jednom ze svých letošních rozhodnutí dospěl k překvapivému závěru, že úprava neúměrného zkrácení nedopadá na obchody s akciemi bez ohledu na to, zda tyto akcie byly přijaty k obchodování na (evropském) regulovaném trhu či nikoliv. Nejvyšší soud se tak zásadně odchýlil od široce zastávaného názoru, že ustanovení vylučující aplikaci neúměrného zkrácení míří pouze na obchody uskutečňované na regulovaném trhu. Soud svou argumentaci opírá o výklad pojmu investičních nástrojů ve smyslu zákona o podnikání na kapitálovém trhu, pod který mimo jiné spadají akcie a obdobné cenné papíry představující podíl na právnické osobě. Závěry Nejvyššího soudu však nelze bez dalšího vztáhnout na obchody s podíly ve společnostech s ručením omezeným, které obecně nebývají vtěleny do cenného papíru.

(27 Cdo 451/2019)

24. 8. 2021

Jaké jsou povinnosti zaměstnance po návratu ze zahraniční dovolené?

Zaměstnanec musí v první řadě sdělit zaměstnavateli, v jaké zemi v posledních 14 dnech pobýval. Neuplatní-li se u zaměstnance výjimka (například uplynutí 14 dnů od dokončení očkování), musí se před vstupem na pracoviště prokázat negativním testem na COVID-19. Požadavky na stáří či druh testu se liší podle rizika nákazy v zemi, v níž zaměstnanec pobýval. Obecně platí, že bez negativního testu či prokázání výjimky nesmí zaměstnavatel zaměstnance vpustit na pracoviště. Výjimkou je pouze případ, kdy zaměstnanec přijel ze země s nízkým nebo středním rizikem nákazy. Tehdy může být zaměstnanec vpuštěn na pracoviště, až do výsledku testu je však povinen nosit respirátor.

12. 7. 2021

Dopady reorganizačního plánu na věcněprávní zajištění poskytnuté třetí osobou

Ve věci UniCredit Bank v. Olšanská investiční Nejvyšší soud odmítl rozšiřující výklad ustanovení § 356 odst. 3 insolvenčního zákona přijatý soudy nižších stupňů, a judikoval, že toto ustanovení samo o sobě nechrání zástavní právo zřízené třetí osobou za dluhy obligačního dlužníka, ohledně nějž je vedeno insolvenční řízení, před zánikem v důsledku schválení reorganizačního plánu, jímž jsou reorganizovány pohledávky takovým zástavním právem zajištěné. A to ani tehdy, pokud sám reorganizační plán stanoví, že zajištění poskytnuté třetí stranou jím dotčeno být nemá, jak tomu bylo v posuzované věci. Nejvyšší soud však celou právní otázku nastolenou daným sporem nevyřešil, jelikož věc vrátil nižším soudům k posouzení konkrétních dopadů reorganizačního plánu na zajištěné pohledávky, a tedy i toho, zda zajištění mohlo bez ohledu na účinky reorganizačního plánu přežít na základě obecných ustanovení občanského zákoníku, zejména § 1907. Judikát slouží jako memento problémů, které ve finanční praxi vznikají v případech, kdy zástavní dlužník není rovněž dlužníkem obligačním. A současně také jako varování pro věřitele, kteří takové zajištění akceptovali a následně vyjednávají o podmínkách reorganizace dluhu obligačního dlužníka.

(Rozhodnutí NS sp.zn. 29 Cdo 567/2019 ze dne 29.04.2021 ve věci UniCredit Bank v. Olšanská investiční)

18. 8. 2021
Archiv článků