CZEN

JŠK Legal Flash

ÚS: Za stejnou práci u jednoho zaměstnavatele náleží stejná mzda v Praze i Olomouci

Ústavní soud ponechal nezměněno loňské rozhodnutí Nejvyššího soudu o tom, že v rámci jednoho zaměstnavatele musí být zaměstnanci na shodných pozicích odměňováni stejnou odměnou, nehledě na to, kde (v jakém městě či regionu) práci vykonávají. Žalovaná Česká pošta podala proti rozhodnutí Nejvyššího soudu ústavní stížnost, kterou v nedávné době Ústavní soud odmítl. Ústavní soud v odůvodnění znovu zopakoval, že širší společenské a ekonomické prostředí místa výkonu práce (tedy například vyšší životní náklady v jednom z míst) nejsou faktorem, který by odůvodňoval porušení zásady rovného odměňování, dle které přísluší za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejná mzda. V praxi se tento závěr dotkne zejména zaměstnavatelů působících napříč celou Českou republikou, jejichž zaměstnanci vykonávající stejnou práci mají tedy nárok na stejnou odměnu bez ohledu na místo výkonu práce.

(Ústavní soud, I. ÚS 2820/20 ze dne 31. srpna 2021)

5. 11. 2021

Nová povinnost provozovatelů internetových stránek – kontrola uživateli nahraných dat

Provozujete internetovou stránku, na kterou mohou uživatelé nahrávat datové soubory jako dokumenty či fotografie? Pak byste měli zpozornět. Nejvyšší soud totiž čerstvě zpřísnil výklad odpovědnosti provozovatelů datových úložišť, když rozhodl, že obchodní model založený na odměňování potenciálních porušovatelů autorských práv je ze své podstaty nezákonný.

V daném případě se soud zastal hudebníků, vydavatelů a autorů, kteří přichází o své příjmy v důsledku nelegálního nahrávání a stahování děl na internetu. Provozovatelé internetových stránek, kteří doposud spoléhali na svoji pasivní roli ve vztahu k aktivitám uživatelů internetu, budou nyní v řadě případů muset kontrolovat, jestli nahrané soubory neporušují autorská práva. Budeme sledovat, zda tento přísný výklad zachová připravovaná novela autorského zákona.

8. 10. 2021

Nejvyšší soud potvrdil ochranu zaměstnanců proti diskriminaci i v případě ukončení zaměstnání ve zkušební době

V souladu se zákoníkem práce může zaměstnavatel zrušit pracovní poměr zaměstnance ve zkušební době z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Nejvyšší soud ve svých nedávných rozhodnutích potvrdil, že zruší-li zaměstnavatel pracovní poměr ve zkušební době bez udání důvodu, samo o sobě to nevylučuje, že jde o diskriminační rozvázání pracovního poměru. Spočívá-li totiž důvod zrušení pracovního poměru například v těhotenství zaměstnankyně či v pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance k výkonu práce, jde o nepřípustnou diskriminaci, která má za následek jednak neplatnost rozvázání pracovního poměru, jednak možnost, aby se dotčený zaměstnanec domáhal ochrany před diskriminací (tedy mimo jiné i přiměřeného zadostiučinění). Nic na tom nemění, pokud důvod zrušení nebyl v písemném zrušovacím jednání výslovně uveden nebo pokud v něm byl rozporu se skutečností uveden jiný důvod.

(Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. března 2021 sp. zn. 21 Cdo 2410/2020 a Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 8. dubna 2021 sp. zn. 21 Cdo 504/2021)

6. 9. 2021
Archiv článků